V 17. kole III. třídy cestovaly Lišany k jarní odvetě na lesní hřiště nevyzpytatelné Kroučové, kterou na podzim doma nechaly po puštěném ofsajdu vyrovnat v 90. min. na 2 : 2. Hostující tým přijel psychicky posílen vysokým domácím vítězstvím nad Rynholcem, trenér však z různých důvodů postrádal z kádru skoro všechny dosavadní jarní střelce, Láďu Krůtu, Honzu Paseku i Vojtu Hamouze. A tak si celý nebo podstatnou část zápasu zahráli kluci, kteří v jarní části zatím odehráli menší porci minut, ale výkonem rozhodně nezklamali. Ba naopak, patřili k nejlepším v zápase.
Lišanští od úvodu zápasu ovládli střed hřiště, a i když hrbolatý terén, na který nejsou z domácího prostředí zvyklí, znesnadňoval zpracování a kontrolu míče, dokázali dát balón na zem, být kombinačně lepší fotbalovější a produkovat vtipné akce s minimálním počtem doteků. Svého soupeře zatlačili na vlastní polovinu, ale opravdu vyložených příležitostí si, díky houževnatosti domácí obrany, vypracovali poskrovnu. Akcím nechyběl ani tak moment překvapení, spíše kvalitnější finální přihrávka a větší důraz v soupeřově šestnáctce, jako po únicích Žádi, Vialliho a náběhu Míry Chládka po levé a Baggia po pravé straně, anebo přesnější zakončení, třeba v případě pohotové rány z voleje v podání aktivního Vialliho nebo Jelenova lobu, který se shora otřel o břevno. Domácí často odkopávali míče dopředu nebo pod tlakem do zámezí a čekali na lišanské chyby v rozehrávce. I ty zákonitě přišly a po nich, v kombinaci s nedůsledností při obsazování ve vlastní šestnáctce, si domácí paradoxně vytvořili více brankových příležitostí, než lépe kombinující hosté. Po dvou nebezpečných centrech zprava a jednom zleva si střelci Kroučové ještě špatně seřídili mířidla a tři tyče minuli. V 35. min. však po ztrátě míče na půlící čáře přiletěl do lišanského vápna znovu centr z pravé strany. Řepa vyběhl, ale na míč nedosáhl a konečky prstů pouze ztlumil razanci jeho letu. Balón z výšky spadl na stehno nabíhajícího Jana Husáka, od kterého se odrazil do opuštěné lišanské svatyně, 1 : 0. Obdržený laciný gól lišanskou aktivitu neutlumil. Naopak. Kapitán Míra Chládek hlasitě burcoval mužstvo, kluci okamžitě zvýšili agresivitu a vysunuli presing. Po necelých třech min. sám Míra dvakrát po sobě vrátil hlavou nedůrazný odkop do domácího vápna, za druhým pokusem vystartoval Jelen, gólman zaspal na lajně, Jelen se natlačil před stopera a ten jej ve snaze zabránit zakončení v rozporu s pravidly poslal k zemi. Sudí nezaváhal ani na okamžik a míč si na puntík postavil sám postižený lišanský kanonýr, který dosud, vyjma parádního střeleckého představení v semifinále poháru, vyšel na jaře zatím naprázdno. Jirka teď ale nezaváhal, poslal brankáře k opačné tyči a s přehledem rozvlnil síť, 1 : 1.
Místo aby vyrovnání skoro do šatny Lišany povzbudilo, spíše je na začátku druhé půle ukolébalo. Hráči se přestali hýbat a začali nakopávat míče dopředu stejně jako soupeř. Jenže prohrávali nebo se vůbec nechtěli zúčastňovat vzdušných soubojů s obranou Kroučové, která vracela míče na nedůsledně obsazované domácí ofenzivní hráče, a ti dostávali hostující obranu do úzkých. Naštěstí si žádnou tutovku nevypracovali a Lišany po deseti minutách zase dokázaly dát balón na zem, vrátit se k dobrému pohybu bez míče a kombinační hře z první půle, soupeře přehrát a vytvářet si šance. Vialli, jako ofenzivní střed záložní řady, obsáhl pohybem velký prostor, zkoušel pronikat zprava i zleva a hra jej evidentně bavila. V 63. min. si našel prostor na levé straně, kam mu přišla přihrávka a vzápětí poslal centr do vápna, do prostoru mezi domácími stopery, kam si zaběhl Jelen a bombou zblízka propálil gólmana, 1 : 2.
Domácí se snažili otevřít hru, ale bez nápadu a navíc, fyzicky navrch měli hosté z Lišan, kteří si do otevřené obrany začali vytvářet jednu šanci za druhou. Jelenovu dorážku hlavou vyndával gólman od levé tyče na roh. Žáďa a Míra z levé strany shodně přestřelili zařízení. Obrovskou tutovku měl po Vialliho nabídce ve výborném pohybu hrající Baggio, který z malého vápna překopl zcela odkrytou polovinu branky, aby po chvíli, po samostatné akci, přestřelil, tentokrát z hranice velkého čtverce, znovu. Bobínyho sólo přes polovinu hřiště zastavil až poslední domácí stoper. Kuba Hamouz nicméně dostal „certle“, protože Kroučová po zisku podnikla brejk, při kterém chyběl vzadu. Naštěstí Baggio jako by měl dvoje plíce a po sprintu dopředu, zasprintoval dozadu a balón znovu získal, což v průběhu utkání předvedl vícekrát. Konečně Vialli, hrající jedno z nejlepších, jestli ne vůbec nejlepší, utkání v lišanském dresu, si navedl míč zprava do středu a áčkovou levou vypálil z pětadvaceti metrů nádhernou bombu do vzdálenější šibenice, kterou domácí brankář konečky prstů vytlačil do břevna.
Lišany se nakonec pojistky v podobě třetího gólu už nedočkaly, v závěru ale celkem v pohodě dokázaly přestát zoufalý tlak soupeře, takticky vystřídat a zaslouženě odvézt z horké půdy v Kroučové tři body.
Hodnocení trenéra: Vyhráli jsme naprosto zaslouženě, protože jsme byli fotbalovější, to musí potvrdit každý nezaujatý divák, který alespoň trochu rozumí fotbalu. Obě mužstva nepostrádala bojovnost nasazení a obětavost, na naší straně byla však jako bonus kreativita, pohyb a kombinační hra. To, o co se snažíme v tréninku, jsme dnes prodali i v zápasu a nikdo z hráčů nezklamal. Nasazení „náhradníků“ se na kvalitě naší hry nijak negativně neprojevilo, spíše naopak, což svědčí o kvalitě kádru. Musím vyzdvihnout výkony Kuby Fehera a Míši Bagiho v záložní řadě, oba patřili k nejlepším na hřišti. Za stavu 2 : 1 jsme znovu neproměnili ani jednu z řady šancí a nepřidali pojistku v podobě třetího gólu, vypjatý závěr jsme však, na rozdíl od podzimního domácího utkání se stejným soupeřem, zvládli relativně s přehledem.
Rozhodčí: Hořejší – Faigl, Špidra
ŽK: Feher (2)
Branky: 35. Husák - 38. Jelínek (pk.), 63. Jelínek (as. Feher)
SK Lišany: Z. Řepka – L. Řepka – J. Hamouz, Kaňák, Kindl – Bagi, Chládek, Feher, Žalud – Jelínek (90. Beneš), Ledvinka (80. Sláma).
